Síwa, svědek faraonských časů

7. září 2008 v 17:33 | Martina |  Geografie
Oáza Síwa se rozkládá v proláklině v Západní poušti asi 20 m pod úrovní hladiny moře. Na toto strategické místo na cestě do Libye byl dlouho vstup zakázán, dnes je ale oáza znovu zpřístupněna turistům, kteří tu mohou navštívit několik význačných archeologických lokalit rozptýlených uprostřed zeleně. Nedávné objevy potvrdily, že Síwa byla obydlena již v pravěku. Za svou slávu ale oáza vděčí především Amonově orákulu, které navštívil slavný vojevůdce Alexandr Veliký, aby si nechal stvrdit svou vládu nad Egyptem.

Nejstarší stopy lidské přítomnosti v Síwě pocházejí z mladší doby kamenné. Za vlády faraonů již oáza byla osídlena nepřetržitě a největší rozmach zaznamenala za vlády 26. sajské dynastie, která v Egyptě panovala v 7. a 6. století př. n. l. Za vlády Ahmose II. byly oázy Bahríja a Síwa povýšeny na posádky. Tento faraon, velký zákonodárce a stavitel, zřejmě také zahájil stavbu Amonova chrámu (řecky Ammónion), díky němuž se oáza proslavila. V Síwě se ale nacházejí také další archeologické pamětihodnosti svědčící o významu oázy, která se i přes svou vzdálenost od údolí Nilu stala důležitým náboženským centrem starého Egypta.
Amonův chrám v Aghurmi
Amonův chrám se tyčí na severozápadě na skále v Aghurmi, dřívějším centru oázy. Jeho orákulum sehrálo zásadní roli při dobývání Egypta makedonským králem Alexandrem Velikým, který přijel do Síwy, aby si svou moc nechal posvětit Amonovým orákulem, jedním z nejslavnějších v antickém světě. "Pokud jsem připustil návštěvu orákula, bylo to jen proto, že se mi to zdálo politicky vhodné… Jakmile barbaři mají pocit, že mají co do činění s bohem, přestávají s ním bojovat; potom už je dobývání hračkou."
Přestože roku 1970 byly zbořeny domy, mezi kterými se ukrýval, Amonův chrám řadu návštěvníků zklame. To, co z něj dnes zbývá, příliš nepřipomíná jeho někdejší nádheru. Vchod do chrámu je vystavěny v egyptském stylu s výjimkou dvou dórských sloupů, které jsou výsledkem řeckého architektonického vlivu. Do naa se vstupuje ze dvou místností a úzkou chodbou, která však byla určená jen pro kněze, jenž měl vyslovit věštbu.
Počátky chrámu spadají do doby vlády Amasise II. (26. dynastie). Nebyl zde uctíván pouze Amon, ale rovněž celá thébská triáda - Amonre, Mut a jejich syn Chonsu. Celá lokalita byla sice archeologicky prozkoumána již Ahmedem Fachrim v letech 1970 - 1971, ale v současné době na ní opětovně pracují archeologové. Důvodem byl především alarmující statický stav chrámu, neboť skála, na níž byl vystavěn, není z kvalitního kamene a navíc do ní byly dlouhodobě vysekávány skalní hrobky, až začala spíše připomínat ementál… Němečtí inženýři proto zpevnili skálu injektážemi a kostru celého chrámu vyztužili kovovými nosníky. Stavba tak byla zachráněna od celkového zničení.
Chrám v Umm Ubajdě
Tento chrám byl vystavěn za vlády Nachthareheba, faraona 30. dynastie. Dnes je v dosti zuboženém stavu. V 19. století byl chrám využíván jako kamenný lom, takže jeho část byla odstřelena dynamitem. Dodnes odolalo zubu času jen několik kamenných stěn s jediným pozůstatkem vytesaných a vyrytých reliéfů, které znázorňovaly průvod božstev a hieroglyfické texty. V procesí bohů je zachycen Amon v doprovodu své manželky Mut a jejich syna Chonsua, dále Usir, Eset a Sutech. Na ostatních dosud stojících kamenných stěnách jsou reliéfy nečitelné. Na podlaze leží tambury sloupů a architrávy stropu zdobené supy s roztaženými křídly, které jsou jedinými němými svědky zašlé slávy chrámu v Umm Ubajdě.
V současnosti v lokalitě probíhají vykopávky, jejichž cílem je z letitého nánosu písku vyprostit základy svatyně. Tyto práce by měly pravděpodobně vést ke zjištění půdorysu stavby, jejíž přesné rozměry nejsou zatím známy.
Pohřebiště Gabal Mauta
Gabal Mauta znamená v arabštině "Hora mrtvých". Pohřebiště, které ještě v 19. století cestovatelé neznali, se nachází mezi vápencovými pahorky vytvarovanými větrem, do nichž bylo vykopáno mnoho skalních hrobů především za vlády 26. dynastie.
Čtyři hrobky jsou otevřeny pro veřejnost. Nejlépe dochovanou z nich je Siamonova hrobka s obdélníkovou zádušní kaplí vyhloubenou do skály a datovanou do počátku Ptolemaiovské doby. Polychromovaná malířská výzdoba zachycuje zesnulého obklopeného několika egyptskými božstvy, mezi nimi Maat, Amonem a Anupem. Strop je zdoben supy a sokoly s roztaženými křídly na hvězdném pozadí. Malířskou výzdobu doplňují zádušní texty.
Nedaleko Siamonovy hrobky se nalézají další dva hroby z téže doby. První z nich, tzv. Krokodýlí hrobka, je zdobena nádherným vyobrazením tohoto plaza. Druhá hrobka patřila neznámému muži a jeho manželce Mesueset. Tyto hrobky jsou díky pozoruhodně dobrému stavu a nádherné výzdobě klenotem oáz v Západní poušti. V oázách Dachla a Charga sice bylo objeveno několik hrobek z Římské doby, Siamonova hrobka ale zůstává tou nejkrásnější.
  • Kleopatřina lázeň
V zelené oáze Síwa se nachází několik jezírek a řada pramenů. Bylo jich napočítáno téměř tři sta a některé z nich jsou známé svými léčebnými účinky. Nejslavnější pramen se nalézá poblíž Ain el-Hammam a je znám jako Kleopatřina lázeň. Podle pověstí se v něm slavná královna vykoupala, když se do Síwy přijela poradit do Amonova orákula. Hérodotos byl fascinován bublinkami, které se v noci tvořily na vodní hladině, a domníval se, že jsou způsobeny ohříváním pramene po západu slunce.
  • Orákula
Ve starověku poskytovala božstva lidem odpovědi na otázky prostřednictvím orákul. Slovo "orákulum" označovalo jak odpověď dávanou bohy, tak samotnou věštírnu. Původ tohoto zvyku není dobře znám, první doklady o něm ale pocházejí z období Nové říše. Za vlády 18. dynastie se orákulum využívalo jen výjimečně - obrátila se na něj například královna Hatšepsut, když chystala výpravu do země Punt. Jak se zvyšovala moc Amonova chrámu v Thébách, narůstal i význam orákula. Ramesse II. se v něm radil před jmenováním Amonova velekněze. Do Ptolemaiovské doby počet orákul dále rostl a všichni panovníci se do nich uchylovali před důležitým rozhodnutím. Nejznámějšími orákuly byla Amonova věštírna v Thébách a Amonův chrám v oáze Síwa, který proslul především díky návštěvě Alexandra Velikého.
 


Aktuální články

Reklama