Egyptské manželství

10. října 2008 v 20:32 | Martina |  manželský ráj
Neromantičtí a cyničtí jedinci jistě považují manželství za pouhou ekonomickou smlouvu, kterou muž a žena uzavírají s cílem vytvoření výkonně fungující jednotky a posílení příbuzenských vztahů, s níž je spojena ochrana majetkových zájmů a legitimita dětí. Dodatečným poutem, které obě strany pojí, může, ale nemusí být láska; rozhodně netvoří základ úspěšného manželství.


Zvlášť v případě ženy je svatební obřad, který označuje významný přechod z pozice dcery na pozici manželky, uznáván jako přechod z dětství do dospělosti a počátek nové role ve společnosti. Vdané ženy se téměř všeobecně těší větší úctě než jejich svobodné sestry. Názor, že svobodná žena nesplnila svou hlavní životní roli, monotónně opakují muži, tak ženy nejrůznějších kulturních prostředí i historických období.

V případě manželství ve starověkém Egyptě, kde silná a jednotná rodina představovala vítanou ochranu před krutým vnějším světem, je všechna tato generalizace pravdivá. A přece nám Egypťané prostřednictvím svých maleb, soch a především lyrických milostných písní zprostředkovali více než kterákoliv jiná minulá civilizace své radostné uspokojení z manželské romantiky. Oženit se a zplodit děti bylo povinností každého správně uvažujícího Egypťana, jež mu však nepřinášela žádné těžkosti, protože Egypťané byli velice oddaní manželé.

Tradice spolu s biologií se postaraly o to, aby se manželství a mateřství stalo nevyhnutelnou životní dráhou téměř každé egyptské ženy, a matky proto vedly své dcery k péči o domácnost. Dospívající dívka neměla žádnou společenskou roli, nebyla dítětem ani ženou, a tak zůstala ve stavu ochranného postavení a žila v otcově domě, dokud se nenašla vhodná partie. Za nejlepší manželské svazky byly považovány ty, které byly uzavírány mezi členy téže rodiny nebo mezi sousedy téhož společenského postavení a příslušnosti. Písař Anchšešonk rodičům radil, aby "nedovolili synovi přivést nevěstu z jiného města, jinak o něho přijdou".

Jako moderní egyptští sedláci uznávají právo bratrance z otcovy strany žádat o ruku dceru svého strýce, tak i jejich starověcí předkové dávali přednost sňatku mezi prvními bratranci nebo strýci a sestřenicemi, protože tak se vyhnuli dělení rodinného majetku a dědičného práva na obdělávání půdy, kterého si toto zemědělské společenství vysoce cenilo. Genetické důsledky incestu Egypťany zřejmě nijak přehnaně neznepokojovaly, i když několik příkladů zdeformovaných koster nalezených na místních hřbitovech dokazuje, že tu a tam se problémy opravdu vyskytly.

Samotný stát přistupoval k manželství velice nenuceně a na rozdíl od téměř všech ostatních starověkých civilizací oficiálně nezakazoval sňatek s cizinci. Egypťané nepociťovali potřebu zachovávat čistotu své rasy, takže v období Nové říše se v královském harému často objevovaly exotické krásky, zatímco na stéle nalezené v Amarně egyptská žena a její manžel-cizinec, kterého lze snadno rozeznat podle neobvyklého účesu a oděvu, poklidně popíjejí pivo slámkou.

Řekové i Římané si naproti tomu vysoce cenili dědičného práva na občanství, na něž měli ze zákona nárok pouze vyšší společenské vrstvy. Proto se tradice odloučení mužů a žen částečně vyvinula na základě touhy chránit čistotu pokrevního příbuzenství. Egyptská tolerance ke smíšeným manželstvím zahrnovala i neomezená manželství mezi otroky, a to jak mezi dvěma otroky, tak mezi svobodným člověkem a otrokem. Takový přístup byl později v ostrém rozporu se složitými dědickými pravidly, která byla v Egyptě zavedena během římské nadvlády a podle nichž bylo žádoucí, aby si lidé brali partnera ze své vlastní kasty.
 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama