Delta Nilu, úrodný trojúhelník

28. května 2009 v 21:29 | Martina |  Geografie
Delta Nilu rozkládající se mezi Káhirou a Středozemním mořem je díky vodě nejbohatší a nejlidnatější oblastí v Egyptě. Dvě říční ramena a řada kanálů napájení rozsáhlou úrodnou plochu, jež je mozaikou pečlivě obhospodařovaných polí, sadů a zahrad.


Dolní tok Nilu byl nazván deltou panovníky ptolemaiovské dynastie, potomky Alexandra Velikého, kvůli svému tvaru připomínajícímu řecké písmeno delta. Vrcholy tohoto trojúhelníku tvoří Káhira, 150 km od středomořského pobřeží, Alexandrie na západě a Port Said na východě. Pod hlavním městem se údolí rozvírá a postupně přechází až do 200 km široké roviny. Tento trojúhelník vodních ploch a mimořádně úrodné země je jakoby z jiného světa. Poušť je zdánlivě nesmírně daleko a jinde oslnivě modré nebe je zde zatažené a proměnlivé. I podnebí je odlišné, protože středomořské vlivy v zimě způsobují prudké deště, silný vítr a mírnější teploty.
Široká delta Nilu o rozloze 23 000 km2 vznikla z naplavenin, které se usadily v původním mořském zálivu ve vrstvě 12 až 33 metrů. Na počátku třetihor moře sahalo až k pahorkatině Mokattan u Káhiry a Nil se do Středozemního moře vléval u Fajjúmu. Řeka se na začátku delty rozděluje do dvou ramen: západního, které do moře ústí v Rosettě, a východního ústícího v Damiettě. Tato dvě ramena jako jediná z původních sedmi nebyla ani vysušena, ani zasypána.


Ptačí ráj
Podél pobřeží se rozkládá mnoho jezer a lagun oddělených dlouhými a úzkými písečnými kosami. Na severovýchodě se řeka ztrácí v rozsáhlých bažinách, do nichž se kdysi uchýlila bohyně Eset a kde vyrůstal bůh Hor. Tato oblast po staletí chránila zemi před nájezdy pirátů a cizích vojsk a dnes je útočištěm ptactva. Ibise zde již bohužel nenajdeme, ale domov zde nalezly volavky, labutě, plameňáci i pelikány. Bažiny jsou již od dávného starověku cílem rybářů a lovců.

Delta - sýpka Egypta
Díky zavlažovacím kanálům o celkové délce přibližně 24 000 km je delta pro Egypt životně důležitou oblastí. Bavlníková, obilná, kukuřičná, jetelová a bobová pole se střídají s rýžovišti, zelinářskými zahradami a sady citrusů a mangovníků. Monotónnost roviny narušují velké eukalypty a smuteční vrby lemující cesty a kanály. Písečnější východní půdy opanovala podzemnice olejná, hena bílá a datlovníky. Všechny pozemky jsou pečlivě zavlažovány a obhospodařovány se stejnou starostlivostí jako zelinářské zahrady. Ani jediný čtverečný centimetr orné půdy nesmí přijít nazmar. Modernější hospodářství, lépe vybavená než ve zbytku země, se přizpůsobila nárokům intenzivního hospodaření a kapitalistického systému.
V deltě žije téměř třetina egyptského obyvatelstva. Oblast s hustotou osídlení 600 až 800 obyvatel na kilometr čtverečný je přelidněna - zatímco v roce 1850 zde žilo 100 000 Egypťanů, dnes jich zde žije přes 15 milionů.

Oblast v ohrožení
Delta Nilu je dnes ohrožena erozí a znečištěním. Asuánská přehrada a intenzivní zavlažování znamenají ztrátu milionů kubíků vody. Tento nedostatek spolu s mořskou erozí vede k ústupu pobřeží. Některé čtvrti přímořských měst jsou ohroženy záplavami. Při ústí řeky v Rosettě stojí v moři maják, který se původně nacházel na souši. Výstavba hrází a kamenných mol podél pláží nedokáže zastavit ničivé působení moře. Živočišným druhům v bažinách hrozí vyhubení. Lidé ve snaze rozšířit plochu orné půdy sebrali přírodě část jezer a zálivů. Vody Nilu jsou navíc znečišťovány průmyslovým odpadem a odpadky z Káhiry, metropole čítající v současnosti 20 milionů obyvatel.


Nebezpečná rostlina
Řeka však trpí mnohem závažnějším neduhem. V 19. století byl na výzdobu nádrží paláců a luxusních hotelů do Egypta dovezen vodní hyacint (tokozelka), který postupně pokryl deltu hustým zeleným příkrovem. Silné vypařování způsobené touto rostlinou vede k významnému úbytku vody. Vodní hyacint navíc ubírá kyslík vodním živočichům a je domovem larvy přenášející schistosomózu, parazitární onemocnění, které je metlou Egypta.
 


Aktuální články

Reklama